4. Základní škola v Kolíně s rozšířenou výukou hudební, výtvarné a tělesné výchovy

Dopravní gramotnost

Dopravní výchova patří mezi klíčové aktivity v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Od září 2013 vstupuje prostřednictvím školních vzdělávacích programů do výuky na všech základních školách ČR, a to na prvním i druhém stupni.

Dopravní výchova je zaměřena na předávání jak teoretických znalostí, tak i praktických dovedností dětí. Kvalitně pojatá dopravní výchova hraje významnou roli při budování hodnotového žebříčku dětí a mládeže a významně ovlivňuje jejich postoje, jako budoucích účastníků silničního provozu.

Dopravní výchova na naší škole je zařazována v souladu se školním vzdělávacím programem do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět a Člověk a jeho zdraví, dále do různých předmětů, jako např. prvouka, výchova ke zdraví, rodinná výchova apod.

Naše žáky chceme naučit:

• Bezpečnému chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty
• Předcházení rizikovým situacím v dopravě a dopravních prostředcích
• Přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví
• Obezřetné chování při setkání s neznámými jedinci
• Bezpečné způsoby pohybu a chování v silničním provozu při cestě do školy a ze školy
• Vhodná a nevhodná místa pro hru
• Znalost dopravních značek
• Znalost základních ochranných prvků v silniční dopravě v roli chodce a cyklisty a cíleně je používat
• Znalost integrovaného záchranného systému

Finanční gramotnost

Finanční gramotnost je schopnost číst, analyzovat a spravovat osobní finanční podmínky, které mají dopad na materiální zajištění jedince. Obsahuje schopnost orientovat se ve finančních rozhodnutích, probírat témata peněz a finančních záležitostí bez (či navzdory) pocitu nepohodlí, plánovat budoucnost a kompetentně reagovat na životní události, které mají dopad na každodenní finanční rozhodnutí, včetně událostí vyplývající z běžného stavu ekonomiky.

Oblasti finanční gramotnosti

Peníze umožnili člověku velice složitou dělbu práce. V lidské společnosti 21. století je takřka každé rozhodnutí člověka ovlivněno nebo spojeno s jeho finanční situací a financemi. Pokud se člověk má dobře orientovat v tomto světě, musí obsáhnout široký záběr znalostí a dovedností přímo i nepřímo navázaných na finance.

Finanční gramotnost obsahuje následující oblasti

• vědomí toho, co to jsou peníze a jaká je jejich reálná hodnota
• co to je cashflow a jeho význam pro osobní finance
• jak získávat peníze:
  1. rozdíl mezi zaměstnáním a podnikáním
  2. co to je dluh a úroky - rozlišovat mezi špatným dluhem a dobrým dluhem
• jak si zachovat peníze:
  1. co to je inflace a jak se proti ní chránit
  2. co to jsou daně a jak na nich ušetřit
• jak utrácet peníze:
  1. jestli mi utracené peníze vydělají další peníze nebo ne
  2. základní orientace v osobních investicích
• sestavení a dodržení osobního finančního plánu do budoucna

ICT gramotnost

ICT gramotností, gramotností v oblasti informačních a komunikačních technologií, rozumíme soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě.

ICT gramotnost zahrnuje:

• praktické dovednosti a vědomosti, které jedinci umožňují s porozuměním a účinně používat jednotlivé ICT,
• schopnost s využitím ICT shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít informace,
• schopnost využít ICT v různých kontextech a k různým účelům na základě porozumění pojmům, konceptům, systémům a operacím z oblasti ICT,
• vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které vedou k zodpovědnému a bezpečnému využití ICT,
• schopnost přijímat nové podněty v oblasti ICT a kriticky je posuzovat, porozumění rychlému vývoji technologií, jejich významu pro osobní rozvoj a jejich vlivu na společnost,
• primární prevenci rizikového chování.

Bezpečnost na internetu a důležité kontakty

Weby určené pedagogům, žákům i rodičům a v podstatě každému, kdo se chce dozvědět více o bezpečnosti na internetu:

• www.kyberšikana.eu (opravdu s háčkem) s každou novinkou ve světě internetu je aktualizován
• www.seznamsebezpecne.cz
• www.bezpecnyinternet.cz
• www.bezpecne-online.cz

Informační systémy školy

• www.4zskolin.cz -- internetová prezentace školy, snadno dostupné informace, rozvrh hodin a hodnocení žáků v systému lipanska.edupage.org,
• Školní knihovna - informace o školní knihovně - půjčovní doba, aktuální seznam půjčených a nepůjčených knih, statistiky

Matematická gramotnost

Matematická gramotnost je schopnost jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, dělat dobře podložené úsudky a proniknout do matematiky tak, aby splňovala jeho životní potřeby.

Úroveň matematické gramotnosti se projeví, když matematické znalosti a dovednosti jsou používány k řešení problémů těch každodenních a jednoduchých až po neobvyklé a složité.

Rozlišujeme tři složky matematické gramotnosti:

1. SITUACE A KONTEXTY - problémy, které mají žáci řešit a aplikovat tak získané vědomosti a dovednosti.
2. KOMPETENCE, které se uplatňují při řešení problémů:
   1. Matematické uvažování - schopnost dát otázku, znát odpověď
   2. Matematická argumentace - schopnost rozlišovat předpoklady a závěry
   3. Matematická komunikace - schopnost rozumět písemným i ústním matematickým sdělením a vyjadřovat se jednoznačně a srozumitelně
   4. Modelování - zahrnuje schopnost porozumět matematickým modelům reálných situací
   5. Vymezování problémů a jejich řešení - schopnost rozpoznat a formulovat matematické problémy a řešit je
   6. Užívání matematického jazyka - schopnost pracovat s výrazy obsahujícími symboly a používání proměnné a provádění výpočtů
   7. Užívání pomůcek a nástrojů - znalost pomůcek a nástrojů, které mohou pomoci při matematické činnosti
3. matematický obsahtvořený strukturami a pojmy nutnými k formulaci matematické podstaty problémů:
   1. Kvantita - význam čísel, velikost čísel, počítání zpaměti a odhady
   2. Prostor a tvar - orientace v prostoru, rovinné a prostorivé útvary, konstrukce a zobrazování útvarů
   3. Změna a vztahy - závislost, proměnná, typy funkcí, rovnice, nerovnice, dělitelnost, grafy, tabulky, vyjádření vztahů
   4. Neurčitost - sběr dat, prezentace, znázorňování dat, pravděpodobnost a vyvozování závěrů

Matematické vzdělávání má žákům poskytovat vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě. Je založeno na aktivních činnostech, které přímo souvisejí s využitím matematiky v reálných situacích.

Rozvoj matematické gramotnosti není záležitostí jednoho vzdělávacího oboru. Složky matematické gramotnosti se musí rozvíjet komplexně napříč vzdělávacími obory. Po získání zkušeností z různých druhů testování musíme zapracovat na matematické komunikaci (schopnosti rozumět písemným i ústním matematickým sdělením a vyjadřování se jednoznačně a srozumitelně k matematickým otázkám a problémům a to ústně i písemně).

Vyjadřování a odborná argumentace jsou pro rozvoj matematické gramotnosti velice důležité. Jedná se o analýzy dat, diskuze řešení úloh, vyvozování závěrů.

12 KLÍČOVÝCH PRINCIPŮ HEJNÉHO METODY

1. BUDOVÁNÍ SCHÉMAT

Dítě ví i to, co jsme je neučili.
Víte, kolik je ve vašem bytě oken? Zpaměti asi ne… ale když zapřemýšlíte, po chvíli odpovíte. Protože máte schéma vašeho bytu v hlavě. Děti je mají také. Hejného metoda je posiluje, napojuje na sebe a vyvozuje z nich konkrétní úsudky. i proto si také děti brzy uvědomí, že polovina je také číslo 0,5.

2. PRÁCE V PROSTŘEDÍCH

Učíme se opakovat návštěvou.
Když děti znají prostředí, ve kterém se dobře cítí, nerozptylují je neznámé věci. Plně se soustředí jen na daný úkol. Každé ze zhruba 25 použitých prostředí funguje trochu jinak. Systém prostředí je motivačně nastaven tak, aby zachytil všechny styly učení a fungování lidské mysli.

3. PROLÍNÁNÍ TÉMAT

Matematické zákonitosti neizolujeme.
Informace nepředáváme dítěti samostatně, ale vždy jsou uloženy ve známém schématu, které si dítě kdykoli vybaví. Neodtrháváme od sebe matematické jevy a pojmy, ale zapojujeme při nich různé strategie řešení. Dítě si pak samo vybere.

4. ROZVOJ OSOBNOSTI

Podporujeme samostatné uvažování dětí.
Děti by se neměly v životě nechat manipulovat. Proto učitel ve výuce nepředává hotové poznatky, ale učí děti především argumentovat, diskutovat a vyhodnocovat. Děti pak respektují druhého, umí se rozhodnout a statečně nesou i důsledky svého konání. Vedle matematiky tak objevují i základy sociálního chování a mravně rostou.

5. SKUTEČNÁ MOTIVACE

Když „nevím a nechci vědět“
Všechny úlohy jsou v Hejného metodě postaveny tak, aby jejich řešení děti automaticky bavilo. Správná motivace je ta, která je vnitřní, ne zvenčí. Děti přichází na řešení díky své snaze. Děti zažívají radost z úspěchu.

6. REÁLNÉ ZKUŠENOSTI

Stavíme na vlastních zážitcích dítěte
Využíváme vlastní zkušenost dítěte, kterou si vybudovalo do prvního dne života. Stavíme na přirozené konkrétní zkušenosti, ze které pak dítě dokáže udělat obecný úsudek. Např. děti šijí šaty pro krychli a tím rychle zjistí kolik má stěn a jaké mají tvary a tak dokáže vypočítat povrch.

7. RADOST Z MATEMATIKY

Výrazně pomáhá při další výuce.
Ta nejúčinnější motivace přichází z dětského pocitu úspěchu, z jeho upřímné radosti, jak dobře vyřešilo přiměřeně náročný úkol. Je to radost z vlastních pokroků i uznání spolužáků i učitele.

8. VLASTNÍ POZNATEK

Má větší váhu než převzatý.
Pokud dítě získá novou vědomost samostatným zkoumáním, zachová si ji určitě déle, než pokud ji dostane již hotovou a zpracovanou.

9. ROLE UČITELE

Průvodce a moderátor diskusí
Pud chceme, aby si žák došel k poznatku bádáním, musíme ho nechat a pouze vést a později řídit diskusi o řešeném nebo vyřešeném. Nepřednášet.

10. PRÁCE S CHYBOU

Předcházet zbytečnému strachu.
Chyb lze využít jako prostředek k učení. Je dobré děti učit, aby si chyby našly samy a vysvětlovaly, proč chybu udělaly. Podporujeme tím vzájemnou důvěru mezi dítětem a učitelem.

11. PŘIMĚŘENÉ VÝZVY

Použití úloh všech obtížností.
Je dobré rozdělit úkoly podle obtížnosti a těm nejlepším předkládat stále nové výzvy. Naopak ty slabší motivovat úkoly, které zvládnou, aby neměli hrůzu z hodin matematiky.

12. PODPORA SPOLUPRÁCE

Poznatky se rodí z diskuse.
Děti nečekají, až se výsledek objeví na tabuli. Pracují samostatně i ve skupinách a dokáží vysvětlit, jak k výsledku došly, umí to vysvětlit i druhým. Tím žáci o výsledku přemýšlí.

Nově formulovaná definice matematické gramotnosti

Matematická gramotnost spočívá v:

1. potřebě žáka opakovaně zažívat radost z úspěšně vyřešené úlohy, pochopení nového pojmu, vztahu, argumentu nebo situace a v důvěře ve vlastní schopnosti
2. porozumění různých typů matematického textu (symbolický, slovní, obrázek, graf, tabulka) a aktivním používání či dotváření různých matematických jazyků
3. schopnosti získávat a třídit zkušenosti pomocí vlastní manipulativní, experimentální a badatelské činnosti
4. zobecňování získaných zkušeností a objevování zákonitostí
5. tvoření modelů a protipříkladů a dovednosti vhodně argumentovat
6. schopnosti účinně pracovat s chybou jako podnětem k hlubšímu pochopení zkoumané problematiky
7. schopnosti individuálně i v diskusi (především se spolužáky) analyzovat procesy, pojmy, vztahy a situace v oblasti matematiky

Přírodovědná gramotnost

1. Pojmový systém sloužící k popisu či vysvětlování přírodních faktů,
   tedy vlastností přírodních objektů či procesů probíhajících v těchto objektech nebo mezi nimi.
2. Metody a postupy, prostřednictvím kterých se:
   • vyhledávají a řeší přírodovědné problémy,
   • získávají a testují přírodovědné poznatky (data, hypotézy, teorie, modely apod.).
3. Metodologie a etika, které studují, např.:
   • vlastnosti přírodovědných pojmů a tvrzení (logické, matematické, jejich vztah k realitě),
   • indikátory objektivity a pravdivosti přírodovědných hypotéz, teorií či modelů,
   • způsoby dokazování v přírodních vědách,
   • způsoby omezování podvodného jednání v přírodovědném bádání,
   • kritéria pro odlišení vědy od pseudovědy.
4. Interakce s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti, kdy se zkoumají, například:
   • vzájemné vztahy mezi přírodními vědami, matematikou a technologiemi,
   • možnosti využití přírodních věd pro rozhodování řídicí sféry při řešení různých sociálních (ekonomických, politických, kulturních či vojenských) problémů,
   • možnosti využití přírodních věd pro personální rozhodování jednotlivce při řešení problémů v jeho každodenním životě,
   • různá morální dilemata, týkající se aplikace přírodovědných poznatků v praxi (v lékařství, biotechnologiích, ve vzdělávání, ochraně životního prostředí apod.).